Jak správně analyzovat vlastní partie

autor: IM David Kaňovský

     Analýza vlastních partií je zcela nedílnou součástí sebezdokonalování každého šachisty. Pokud se chcete zlepšovat, je zcela nezbytné rozebírat své sehrané partie, najít v nich chyby a poučit se z nich. Mnoho i špičkových trenérů mládeže tvrdí, že analýza partií by měla představovat dokonce až 50% vlastního tréninku vůbec. Jakým způsobem však správně analyzovat? Dnes hrozí při analýze partií jedno velké nebezpečí, a to pomoc šachových motorů. Není nic horšího, než když mladý hráč zapne motor a ten provede analýzu za něj. To je ovšem naprosto k ničemu, protože z takové analýzy se hráč sám vůbec nepoučí. Pomoc počítače se samozřejmě v dnešní době hodí, ale až v určité fázi analýzy. Já sám jsem si již dávno vypracoval čtyřfázový systém analýzy. Je pravda, že ani já se jím vždy tak úplně neřídím, ale pokud to jde, tak se o to snažím.

 

Můj analyzovací systém tedy vypadá takto:

  • První fáze analýzy by v ideálním případě měla být co nejdříve po sehrání partie, ideálně do několika hodin. Pokud na to není čas (což se jistě může stát), tak alespoň v příštích dvou až třech dnech. V této fázi jde o to zapsat si k partii (nejlépe samozřejmě ve vlastní databázi v programech Chessbase či Fritz či jiných) stručné poznámky, a to o čem jsem během partie uvažoval. To znamená především nad kterými jinými tahy jsem přemýšlel, proč je nezahrál, a naopak proč třeba soupeř nezahrál tah, kterého jsem se více obával apod.

  • Druhá fáze je pak vlastně nejklíčovější fází analýzy. K té může šachista přistoupit klidně i několik týdnů po sehrání partie (ale zase ne třeba několik let!) a v té se pokusí o co nejhlubší rozbor dané partie. Všechny jiné možnosti, které se v partii nestaly, ale které přicházely do úvahy, podloží variantami či stromem variant, na konci každé varianty nesmí chybět hodnocení konečné pozice. Pokusí se najít chyby, a to nejen u sebe, ale také u soupeře. Místo těchto chyb se snaží najít lepší tahy. Zatímco první fáze trvá většinou 15-30 minut, tato může zabrat klidně i několik hodin. Což vůbec není na škodu!

  • Ve třetí fázi přichází na řadu pomoc počítače. Avšak nikoli dříve, to je velmi důležité si uvědomit! Šachový motor v této fázi slouží vlastně jako kontrola, a to především co se týče taktiky: samozřejmě se může stát, že při vlastní analýze něco přehlédneme, třeba nějaký pěkný taktický úder apod. Také pokud třeba motor v konkrétní pozici výrazně preferuje tah, kterému jsme v analýze nevěnovali pozornost, zamyslíme se, proč tomu tak je a co je výhodou tohoto tahu. Šachový motor by se dal přirovnat ke rčení o ohni: je to dobrý služebník, ale špatný pán. Nikdy se nenechte úplně pohltit tím, co si myslí počítač, šachy jsou totiž hra lidí a člověk vždy bude uvažovat jinak než počítač!

  • Poslední čtvrtá fáze je neméně důležitá než druhá. Na závěr je totiž potřeba partii opatřit textovým komentářem. To se možná někomu nemusí zdát jako nutné, varianty s hodnoceními přece stačí. Nicméně představte si situaci, že například po pěti letech se budete znovu dívat na analyzovanou partii. To, že budete opatřena bohatými variantami, je samozřejmě hrozně fajn, ale z variant si nikdy tak dobře nevzpomene na výsledky naší analýzy, jako z textových komentářů. Proto ani tuto fázi rozhodně nepodceňujte. Velmi důležitý je pak komentář k prohraným partiím na konci těchto partií. Já osobně ho začínám slovy PŘÍČINA PROHRY a dále pak si napíšu, proč jsem tuto partii prohrál, abych se něčeho takového příště pokusil vyvarovat!

 

Na ukázku zde uvedu jednu svou analýzu partie, kterou jsem prohrál:

Šimáček, Pavel – Kaňovský, David

MČR mužů 2010 - Ostrava