Výsledek byl krutý, ale zcela zasloužený.

Zápas proti  Bruntálu začal už minulý týden, kdy jsme zjistili, že máme jen jeden dopravní prostředek. To by nebylo až tak špatné, ale omluvenky hráčů základní sestavy Polák, Martínek a Klobouk dávali tušit, že výsledek z loňska  se nebude opakovat. Takže do Bruntálu jelo torzo naší sestavy a na výsledku to bylo znát. Jako první skončila naše první deska, která  nedorazila z Prahy. Druhá partie byla remíza v podání naší Hoštické posily Pavla, kterou soupeř  Pavlovi po pár tazích nabídl a po poradě se mnou jsem mu řekl, že každý hraje na sebe, ji přijal. Třetí dohrál Petr Martínek, který zahájení zvládl velmi dobře nebo možná soupeř ho zahrál velmi laxně a vypadalo to celkem v pohodě. Další pohled na tuto partii mi připravil divný pocit, protože Petr měl v tuto chvíli o figuru méně za dva pěšce. Přes  enormní snahu se mu partii už nepodařilo udržet. Jako další jsem dohrál já, když jsem hned v  zahájení vykolejil soupeře a dostal jsem aktivnější pozici za cenu pěšce méně. Soupeř měl své figury dost dlouho v základním táboře,  a když  jsem vyrovnal materiál a soupeř dostal své figurky ze základního postavení  jsem nabídl remízu, kterou soupeř přijal. Další prohra přišla v podání Erika, který si vzal poučení z toho, že partie se hraje na 1,5 hod a ne 5 min. Jen jeho zahájení bylo zase z říše začátečníků, kdy poslal dámu ve 4 tahu na steč a soupeř mu jí potom naháněl všemi figurkami. Potom jak už Erik přešel se štěstím do pozice  s pěšcem navíc tak přišel o figuru. Pak přišla porážka od Montiho, ke které se nemá cenu vyjadřovat, protože jeho hra nemá  žádný systém  a pokud nepochopí, že figury v domácím táboře soupeři neublíží  a  na svých 2 řadách si jen překážejí, nemá šanci ani na udržení remízy natož na výhru. Jako další prohrál Vilda, který ač hrál bílýma tak jeho pozice hned od začátku vypadala jako by hrál černýma. Pozici držel celkem slušně, jen soupeř stále dotíral na jeho krále a Vilda neměl žádnou protihru, kterou by trochu zaměstnal svého soupeře a tak ten celkem pohodlně dovedl partii k výhře. Jako poslední dohrál Jirka, který je ve formě, ale poprvé se mu nepovedlo zahájení tak jak by si představoval a hned to bylo na jeho pozici znát. Byla pevná, ale nikoli vyhraná jako jeho předešlé. Soupeř využil Jirkovy nepřesnosti a obětoval dámu za figuru, kterou Jirka neviděl s následnými vidlemi na krále a dámu a vytvořil mu pozici se špatnými pěšci. Tuto výhodu se mu, ale nepodařilo využít a byla tady třetí remíza.  Výsledek byl krutý, ale zcela zasloužený.