Vydřený bod proti Kravařím

Zápas proti Kravařím nám začal vycházet naprosto dokonale, když jako první vyhrál Petr Martínek. Při jeho formě to byl víc než skvělý začátek. Jako jeho negativum vidím to, že v průběhu týdne mu řeknu, ať rozehraje zahájení a navrhne remízu a on nemá ani tu snahu. Průběh  jeho partie byl dost podivný. Jirka mohl získat figuru za 2 pěšce s jasně lepší hrou, ale tuto možnost neviděl. Potom Petr  pro mě z neznámých důvodů obětoval figuru již za zmíněné 2 pěšce s nejasnou kompenzací a ve chvilce, kdy se zdálo být rozhodnuto, přišla Jirkova hrubka  a vedeme. Potom jsem vyhrál já, když soupeř  zahrál 2 tahy pěšcem h  při nestejných rošádách a otevřel pozici proti svému králi. Moje chyba byla, že jsem prováhal dvě možnosti jak ho potrestat ještě dříve než se stalo v partii. Potom jsem si vychutnával další partie v klidu, který neměl dlouhého trvání. Katka prohrála, když ztratila pěšce hned v zahájení a pak přes veškerou snahu partii neudržela. Jirka starší to je kapitola na obsáhlejší povídání. Ten má teoretické povědomí  o všech  šachových slabinách, ale jejich využití mu činí potíže a to předvedl i této partii. Zahájení sehrál naprosto bravurně jako vždy a zahnal soupeře do naprosto nepohodlné pozice. Navíc soupeř zahrál tak, že si zrušil možnost rošády a vytvořil si skladiště figur na královském křídle. Taky jedna z Jirkových pouček. Tak jsem nabyl dojmu, že Kravaře dostanou  pěkný výprask. Jenže Jirka nechal soupeře rozehrát věž h a nedocenil možnost její obětí za remízu věčným šachem. Kdyby využíval všech možností, které jeho pozice nabízí tak by jeho výsledky byly opravdu někde jinde  a družstvo taky. Vilda si zopakoval reparát se soupeřem, se kterým hrál i za c družstvo. Hrálo se zase stejné zahájení s přechodem do  rovné střední hry, kde Vilda nabídl remízu. Soupeř ji ale nepřijal s tím, že jí má vždy a hrálo se dál. Po dalším zhlédnutí jsem zjistil, že Vilda má již o kvalitu méně a následovala nula na našem kontě. Pavel  si zahrál aljechinku a po zahájení byl spokojený. Soupeř, který se k šachu vrací po delší pauze, se moc dobře necítil. Pozice se přiostřila a Pavel měl celkem efektní možnost jak partii vyhrát, kterou nevyužil a soupeř se pomalu dostával do hry. Po pár dalších tazích se Pavel dostal pod soustavný tlak, který jeho naturelu nesvědčí začal šlapat vodu. Po vpádu soupeřovy dámy a věže do Pavlova tábora byla jediná možnost jak partii zachránit  a na soupeřův šach představit dámu, kterou Pavel nevyděl. Měl jen  1hodinu a 4 minuty do konce partie a tak pro jistotu vlezl pod kola soupeřových těžkých figur králem a následoval mat. Nejhorší na tom je ten fakt, že musel počítat jen dvě možnosti zda ustoupit králem pod matový útok nebo představení dámy s následným odtaženým šachem po ústupu krále a aktivnější hrou. Petr Polák zase odvedl zase svůj standart a po asi 20 tazích nabídl remízu, kterou soupeř nepřijal vzhledem k jeho výsledkům zatím bez prohry jako Petr a taky k průběžnému stavu 2,5:0,5. Jirka mladší zahrál zase zahájení standardně, a než si uvědomil, že se tak asi nehraje tak stál na pokraji prohry ne-li již za ní. Stav na šachovnici a hodinách 14 minut do časové kontroly nevěstil nic dobrého. Jenže soupeř začal hrát poněkud laxně a Jirka nabízenou šanci  využil a začal hru vyrovnávat. Kdyby se naučil trochu princip zahájení, ušetřil by si nejen čas, ale taky trochu mozek  na pozdější fáze hry kde se láme chleba. Potom v dalším průběhu hry se začala projevovat větší herní síla Jirky a partii dovedl do vítězného konce. Potom už následovala remíza Petra, po všech možných pokusech soupeře o výhru a zbytečných asi 20 tazích kdy Petr vsadil  vše na to, aby neprohrál. Kdyby jejich partie skončila již v 11 hodin, nikdo by se nemohl divit vzhledem k pozici a tak se hrálo až do 1 hodiny. Petrovo  pozitivum vidím v  tom, že neprohrává a nevadí mu remizovat, když soupeř neudělá chybu. Ostatní hráči to tlačí na výhru i za cenu prohry. Možná to pramení ze  špatného hodnocení pozice nebo pře motivovanosti. Jenže tady nikdo nehraje na sebe, ale za družstvo a proto někdo musí prohru nahradit výhrou, i když jeho pozice nemusí nutně být na výhru a vyžaduje hrát  na udržení remízy. Vzhledem k průběhu hry díky za bod.