Vraždění neviňátek ?

Dlouho jsem zvažoval, jaký mám napsat vlastně název článku. Tento sedí dobře, protože název dnes sedí pro obě mužstva. Jen my měli to štěstí, že jsme dnes vyhráli 7:1 a nebylo to naopak, protože za určitých okolností to tak možná skončit mohlo. V tomto jsou ty šachy tak krásné, že si nikdy nemůžeme být jisti. Až je podepsaný partiář ……

Ale pojďme od začátku. Hlavně bych dnes chtěl celému mužstvu poděkovat za příkladnou bojovnost, protože po první půlhodině by si na nás nevsadil nikdo.

Už v autě jsme si všichni říkali, koho asi na nás dnes nasadí. Benešovští mají širokou základnu a kdyby nasadili první 8 hráčů soupisky, určitě by to bylo minimálně vyrovnané. Taky jsme si říkali, že si musíme dát pozor v případě nasazení jejich mládeže. Přesněji řečeno mladých žaček, kterých mají dost. Víme všichni dobře, jak se proti nim hraje. Člověk trochu podcení, myslí si, že táhne dobře zahájení a v 5 – 10 tahu  najednou zjistí, že stojí jak prase a začíná přemýšlet co s tím. No a přesně to se stalo. Ještě mi ani nestačili udělat kafe a já už v 5.tahu 25 minut přemýšlel, jak se vyhrabat ze zahájení. Soupeřka proti mně vytahovala jeden lepší tah za druhým, pomalu se u toho dloubala v nose a já přemýšlel, jestli uhraju pro mužstvo alespoň půl bodu. Občas jsem odešel a díval jsem se na ostatní, ale nikde to moc růžově nevypadalo. Paradoxně nejhůře jsme stáli všichni, kdo hráli právě s jejich žačkami. Já, Luboš Havlíček a Vilda. Musím říct, že oproti nim jsem stál ještě dobře, ale i tak  jsem stále tahal za kratší konec a i když jsem byl bílý, byl jsem stále o tah pozadu. Zahájení dobře zvládl Jirka Pardy, pan Staněk i Danek Jureček. Nejtěžšího soupeře měl na 1. desce Bohoušek a od začátku se to taky potvrzovalo. Soupeř si postupně budoval lepší pozici a moc dobře věděl co dělá. Jak ukázal čas, byla to přesně ta partie, kdy neuděláte žádnou větší chybu a stejně prohrajete. Ale nepředbíhejme …..

Jako první jsem dohrál já. Bylo to hlavně kvůli tomu, že moje soupeřka asi hraje hodně rapid a naštěstí pro mě pořád někam spěchala. Naštěstí, protože opravdu stála výborně a nebýt chyby ve střední hře, nevím nevím, jak by to se mnou dopadlo. Ale jak už někdo říkal, myslím že to byl Radek Caletka, šachy většinou nevyhrávají geniální myšlenky a kombinace, ale lidské chyby. A tu moje soupeřka udělala a já ji potrestal. Sice získala pěšce, ale místo aby mě dál tlačila, stáhla se s dámou ze středu šachovnice opět na 8.řadu. Přehlídla, že po napadení jezdce pěšcem nemá kam uhnout. Přišla o něho, navíc mi sama od sebe vyměnila dámy, nechala volný sloupec pro věže a v podstatě bylo hotovo. Dostal jsem se na 7.řadu s věží, postupně obě vyměnil a jezdcem jsem ji vyčistil skoro všechny pěšce. Pak už viděla, že to nemá dále smysl a vedli jsme 1:0. I tak ale, když jsem se díval na všechny šachovnice, obával jsem se o výsledek. V duchu jsem si říkal …. ,,aspoň remízu‘‘. Jenže na 7.šachovnici dokázal Luboš nemožné. Samozřejmě mu k tomu pomohla soupeřka. Místo toho, aby ho dorazila, tak se stáhla a Luboš toho využil. Utekl hrobníkovi z lopaty a po několika nepřesnostech mladé žákyně slavil vítězství. Tak dlouho jsem ho ještě neviděl přemýšlet J. Měl myslím dokonce na konci partie na hodinách 1h, místo 1:30 J. Jako třetí dohrál Danek, který zahrál velmi pěkné utkání. Tlačil soupeře od začátku a několika pěknými kombinacemi získal nejdříve kvalitu a pěšce, později i věž a po pár tazích, kdy soupeř zkoušel vše možné a nemožné se vzdal. Vedli jsme tedy 3:0. Na 6.šachovnici odehrál velmi dobré utkání Jirka Pardy st., kdy rozbil soupeři v zahájení královské křídlo a vlastně až do konce partie, kdy se soupeř vzdal, tak ho neustále tlačil. Možná se dala partie vyhrát i dříve, ale to je úplně jedno. Nejdůležitější je výsledek a ten hovořil po čtyřek partiích jasně. 4:0 pro nás a bod jsme tedy měli. Bylo jasné, že remízy už nám brát nebudou, i když jsme to zkoušeli. Bohouškovi ji soupeř ani pod pohrůžkou násilí nevzal J. Katka na 5. šachovnici taky nestála na začátku úplně nejlíp, ale dobře se z toho dostala. Taky díky pasivitě soupeře. Sama začala tlačit a když soupeř přehlídl vidle a přišel o věž, bylo hotovo. Mohli jsme dohrávat v klidu. Pak skončil Bohoušek, který se opravdu snažil, ale Mirek Suchánek byl nad jeho síly. Stačil mu k vítězství volný pěšec a lepší souhra figur. To dělá ty opravdu dobré hráče dobré, že jim stačí k vítězství prostě jen lepší postavení a souhra figur. Takže Bohouška jsem dnes obětovali a bylo to 5:1. Vilda stál ze začátku taky jako vrah, soupeřka se už radovala, ale předčasně. Vilda udělal chybu, takto jsem ho ještě zahájení neviděl zahrát. Ale bojoval, odrazil nápor soupeřky a když se vyměnili figury, soupeřka najednou zjistila, že vůbec nestojí lépe. Naopak. Na královském křídle měla zazděné skladiště figur a Vilda rozehrál už hru, kterou on velice dobře umí. Pomalu, ale jistě začal utahovat smyčku. Navíc měl volného pěšce, kterého dokonale využil k odlákání soupeřova krále na kraj šachovnice. Odevzdal sice volného pěšce, ale získal převahu ve středu šachovnice a využil ji. Nakonec mu zůstal volný pěšec, kterého měl dobře pokrytého králem a soupeřka se vzdala. Jako poslední dohrával p. Staněk, který hrál velice trpělivě celou partii. Ze začátku se zdálo, že bude mít soupeřka navrch, ale pan Staněk zavřel pozici a vše vypadalo, že partie spěje k remíze. Jenže jak se ukázalo, slabinek měla více soupeřka a když v jednu chvíli nevyužila příležitost k proražení celého bloku po h sloupci, začal p. Staněk lavírovat na obou křídlech. To už černý nepokryl a když p. Staněk prorazil h sloupec a získal pěšce, soupeřka se vzdala. Sice ještě mohla hrát, ale stejně by ji to asi nepomohlo. Odjížděli jsme s dobrou náladou a výhrou 7:1, ale nutno sportovně uznat, že prohra byla pro domácí velice krutá. Výsledek průběhu utkání vůbec nenapovídá. Ještě jednou děkuji celému týmu za příkladnou bojovnost !

Robert  Vojvodík