Upevnili jsme Dolní Benešov na první příčce

Do Benešova jsme jeli jen s malou nadějí na slušný výsledek vzhledem k postavení soupeře v tabulce. Výsledek tomu taky tak odpovídal.
Ovšem v našich řadách se u některých hráčů zdá, že se blýská na lepší časy. Jako první dohrál Luboš, který si šel zapálit svou oblíbenou cigaretku a po příchodu zahrál svůj plánovaný tah a byl ochuzen o materiál. Potom zbytek partie byl jen otázkou času. Potom překvapivě remizoval Robert  z Benešovským matadorem Tomíčkem, když se ani jeden hráč nechtěl pouštět do žádných větších akcí. Následovala moje porážka,  když jsem chybně zahrál věží a soupeř našel tah jezdcem s dvojitou hrozbou, které jsem nemohl zabránit. Po 40 minutovém přemýšlení jsem se rozhodl partii zkomplikovat obětí kvality, ale špatná souhra figur mi velké šance nedávala a po několika málo tazích bylo po zásluze po mně. Dále následovala remíza Jardy, který se pomalu dostává do svého standardu, po 2 leté pauze zaviněné zdravotními důvody.
Jirkovou partii jsem pořádně neviděl, ale podle jeho vyjádření ho soupeř dokonale přejel. Remizoval Víťa, který  zahrál zase ty svoje šachy kdy má partii rozehranou dobře, ale jen na jednom křídle. Druhé křídlo má vždy pro strýčka příhodu a  může být rád, že mu soupeř dovolil to skladiště figur rozehrát. Tonda  na první statečně vzdoroval Benešovské naději a měl střelcovou koncovku. Soupeř ho utahal kondičně, přičemž získal pěšce a to mu stačilo k výhře. Na závěr přišla remíza Montiho, který hrál zase svou zákopovou válku a Radek, který nemá rád tvořivou hru, si nevěděl rady jak se dostat do jeho tábora. Výhra soupeře je naprosto zasloužená a my máme stále co dohánět.