Souboj s Hájem nečekaně tuhý
Konečně jsem si dnes mohl zahrát krajskou soutěž a tak i přikládám popis dnešního utkání.
Ná zápas s Hájem ve Slezsku byla od úterý nachystaná slušná sestava a dalo se očekávat, že půjde o jednoduchou záležitost. Dokonce jsem si myslel, že by mohl zazpívat kanárek. Z původní sestavy se sice omluvil Michal, který potřeboval v sobotu večer popít s kámošema karbaníkama v Praze a nestihl by dojet na zápas střízlivý, natož včas. Pro klid v duši ale místo sebe domluvil Martina Pardyho, kterého jsem chtěl původně šetřit na důležitější zápasy. Takže sestava ještě posílila. Navíc mi volal v pátek rozesmátý Bohoušek, že už odložíl zbíječku a má celou sobotu volno, takže bude regenerovat, aby byl v neděli "redy".
Svoji připravu jsem v sobotu večer odbyl sledovaním jedné komentované partie v grunfeldovi na youtubu, a pak jsem do půl třetí zkouknul pár filmů. (Marťan, Podivný experiment + nějaké trajlery). V 6:00 jsem si přivstal a naložil se do vany. V 7:00 mi volal rozesmátý Bohoušek že celou sobotu prozvracel a jestli nemám nějakého náhradníka. Toho jsem neměl, navíc Míša Gilíková by hrála jinýma barvama a trochu by ji to tak rozhodilo přípravu. Takže jsme se domluvili, že dojede, nabídne remízu a odjede. (kanárek nebude).
Pro jistotu jsem ještě zavolal v 8:00 Leovi, který předešlé dva dny hostil bratry ze Slovenska, jestli nezaspal. Zaspal, ale slíbil že hned vyjíždí. V 8:30, kdy jsem vylézal z vany už byl v Opavě, kde už vzorně čekal celý zbytek sestavy.
Zápas tedy začal po pár tazích remízou na sedmičce. Děkuji Zdeňkovi Mrákotovi, že se smiloval nad nebohým staříkem se zeleným obličejem. Tím ale skončily formality a začal ostrý boj. Jelikož jsem měl po hodně dlouhé době elově výrazně slabšího soupeře, tak jsem partii podvědomě trochu podcenil a zahrál dost zvolna. Hrál se sice grunfeld na kterého jsem se připravoval, ale úplně jiná varianta. Soupeř naštěstí nehrál to nejsilnější a dovolil mi převést partii do koncovky s pěšcem víc. Protože jsem si myslel, že koncovka je jednoduše vyhraná, mohl jsem jít v klidu prozkoumat jak to vypadá jinde.
Klid mě ale přešel, když jsem zjistil, že na šestce a dvojce stojíme na prohru. Nevím, kde Martin ztratil věž, ale i to se občas stane. Martin je silný hráč a určitě se z toho otřepe. Vím, kde Leo ztratil kvalitu a to se stává ještě častěji. Leo je ******* a ****, ale bojoval až do konce a určitě se z toho taky otřepe a nasadí koníkovskou fazónu :). Lubošova časovka ve stísněné pozici taky nevypadala moc perspektivně, ale doufal jsem, že to ustojí. Jirka stál trochu nepřehledně a na jedničce i osmičce se blicaly nejasné pozice v časovce. I když Martin i Míša vypadali opticky lépe.
Mohl jsem se tedy vrátit ke své partii a zjistit, že ta výhra nebude až tak jednoduchá. Měl jsem sice pěšce a lepšího střelce, ale nějak nešlo s králem proniknout do soupeřova týla. Nezbylo mi než střídat různé hrozby a doufat, že se soupeř splete.
Mezitím se vyjasnily pozice po časovkách a jak Míša tak Martin stáli na výhru. Mohl jsem tedy povolit Lubošovi vzít remízu, který sice soupeře ošidil o kvalitu, ale pár sekund na hodinách, spousta volných řádků v partiáři a prosebný výraz v očích rozhodl.
Po několika hodinách zápasu už to začalo konečně vypadat, že vyhrajeme. Petr Stania se konečně spletl a umožnil mi vyhrát. Výhry se už objevily na první a poslední desce, takže jsme vedli 4:2. Dohrávaly se akorát Leova beznadějná a Jirkova nadějná koncovka. Obě partie už skončili bez překvapení takže konečných 5:3 pro nás přihrálo tři těžce vydřené body.