První zápas našeho C družstva
Pro letošní sezónu jsme se rozhodli přihlásit do šachových soutěží třetí družstvo. Záměrem bylo dát příležitost mladým hráčům, aby mohli získávat zkušenosti. Dnes 8:15 tedy družstov Orel C vyrazilo na první zápas letošní šachové sezóny do Dolního Benešova, kde jsme měli nastoupit proti jejich "éčku". Podařilo se mi zajistit pětičlennou "mladou sestavu", takže mé zapojení tentokrát nebylo třeba. Měl jsem jen úlohu řidiče a tím pádem jsem mohl všechny partie v klidu sledovat. Do Dolního Benešova jsme dorazili s dostatečným předstihem a dokonce jsme byli na místě dřív než někteří benešovští hráči.
Soupeř postavil poměrně silnou sestavu, na prvních dvou šachovnicích hrála zkušená dvojice David Kampík a Jitka Vavřínková. Ostatní tři šachovnice hájili mladí hráči. Naše družstvo se mohlo pochlubit zkušenostmi pouze na první šachovnici, kde za nás nastoupila Jana Pokorná. Ostatní čtyři šachovnice patřili těm, kteří zkušenosti teprve sbírají. Zápas pro nás začal dobře, když už v zahájení skončila partie na čtvté šachovnici. Zde velice pěkně vyhrál Honza, který využil toho, že jeho soupeř zaostal ve vývinu. Povedlo se mu vytvořit dvojitou matovou hrozbu, soupeř nesprávně reagoval a vedli jsme 1:0. Byl to ale boužel náš poslední bod v zápase. Je nutné přinat, že na ostatních čtyřech deskách jsme vyšli ze zahájení hůře a bylo jasné, že naše hráče a hráčky čeká těžký boj. Soupeř vyrovnal skóre zápasu výhrou na páté šachovnici, kde po houževnatém odporu prohrál Čenda. I přes porážku musím ocenit, že velmi dlouho bránil poměrně nepřijemnou pozici, aniž by se dopustil vážnější chyby. Ta ale bohužel nakonec přišla v koncovce a vedla ke ztrátě důležitého pěšce. Pak už nebylo možné odolat pěšcové převaze bílého na dámském křídle. Asi po další hodině hry prohrála Valerie. V pozici s pěšcem méně se místo výměny centrálních pěšců rozhodla pro přetažení. Ve vzniklé pozici měl soupeř chráněného volného pěšce a také jeho jezdec byl lepší než Valeriin střelec. Je nutné uznat, že Martin Melecký toho obratně využil. Vzápětí prohrál na druhé šachovnici Maty, který se pokoušel zdolat valy francouzské obrany. Ani v jeho partii nebyly velké hrubky. Dopustil se ale nepřesností vedoucích ke ztrátě dvou pěšců. Poté se v partii nějakou dobu manévrovalo. Obě strany přeskupovaly figury z jednoho křídla na druhé. Nakonec paní Vavřínková vynutila přechod do koncovky, která byla pro Matyho beznadějná. Nejdéle se hrálo na první šachovnici, kde Jana zvolila Pircovu obranu. Ze zahájení vyšla s pěšcem méně a byla nucena bránit o něco horší pozici. Soupeř hrál trpělivě a získanou výhodu udržoval. Podle mého názoru neměla tato výhoda stačit k výhře. V koncovce věží a černopolných střelců ale Jana přehlédla nepříjenou vazbu na sedmé řadě. Ta sice nevedla bezprostředně ke ztrátě materiálu, ale nebylo možné zabránit přechodu do prohrané pěšcové kocovky.
Soupeři samozřejmě blahopřejeme, ale z porážky si rozhodně neděláme těžkou hlavu. Poučíme se z chyb a příště se nastoupíme o to silnější.
Karel Hasík