Nakládačka ve Vrbně pod Pradědem

    Díky opětovné neobvyklé nakládce Michala Solného poblíž Krnova, jsme byli již někteří ráno obdarováni pohledem na malebnou horskou krajinou Jeseníků. Moc pěkné, ale tím naše vyhlídky na lepší zítřky skončily.

    Soudruzi Leo Műller a Bohouš Lorenz kromě společného údělu řidiče, měli i podobný taktický plán. Takový v čínském duchu – soupeře umlátit čepicemi, resp. pěšci. Neb jich neměli ani jeden jako jejich kolegové z dálného východu miliardy, jejich soupeři Pavel Janyška /2051/ a Vlastislav Fojtík /2116/ je brzy poslali do šachového pekla. V jednom případě po odběru střeženého střelce králem, hrozí odtažný šach a ztráta dámy, následuje jednorázový skoro double mat. V tom druhém se rozdávali pěšci jako ve slevomatu. 

    Téměř všichni hráči Vrbna sebemenší chybičku okamžitě trestají, a to se stalo osudným i Michalovi Solnému. Po solidním zahájení zahrál lehce nepřesně a jeho placený protivník z Polska Krzyzstof Banasik /2256/ ihned udeřil a do oběda bez oběda / Bohoušek nedal nikomu kousnout do nadupané svačiny/ máme stav 0 : 3 . 

    Na ostatních šachovnicích probíhají velmi kvalitní a vyrovnané boje s nejasným výsledkem. Na jediné co se zmohl soupeř od Vildy Kovácse, bylo vytvoření dvojpěšce. Ten zdárně postupně vyměnil s Miroslavem Hrbáčkem /1903/ téměř všechny figurky. S pomocí jedné lehké a jedné těžké dokonce mohl hrát snad i na výhru, ale remíza taky dobrý skalp.

    Na Martinovi Mužíkovi bylo nenápadně, ale přeci jen vidět, jak se obává aktivních věží podporovaných dámou Roberta Tustanowského /další polský žoldák/. Jako kompenzaci měl sice svoji věž a dvě lehké figury, ale ty se nestihly vrátit včas vypomoci dámě v obraně. Ukazovat si to už nechávat nemusel.

    Teoreticky může Leo jako první poražený řidič naplnit auto a jet domů. Jenže Vilda má osobního taxikáře Bohouška, který jej zaveze prý až domů, zřejmě až na zahradu / pravděpodobně asi už víme, kdo mu ty našlapané svačinky chystá/ No a Michal nemohl odtrhnout pozornost od Dana Jurečka. Ne že by byl jeho tip, ale dle souhlasného herního stylu, byl Míšou občas pasován dokonce na toho nejvyššího v nebi. Tudíž letitá a výjimečně řádně sepraná čepice zn.Opel odjíždí ve voze Kia a jedním bodem do Opavy jako první. Stihla totiž mezitím půlit i naše zástupkyně něžného pohlaví Katka Skočková. Průběh celé partie byl poctivě průběžně sledován, neodvážím se ji ovšem plně komentovat. Neb ani Katka a ani Boris Pavlásek /2055/ nemají v příjmení napsáno Fritz, tudíž se mi zdálo, že misky plusových/minusových vah se převažují, jako na větrné hůrce.

    Pan Pán Vladimír /2003/ chvíli šlape vodu a čeká na nabízející se chybu Dana Jurečka, Ten mu to nezbaštil a opětuje stejnou bernou mincí. Minimálně třikrát nabízí k odběru své jedovaté figurky. Po jejich odběru by převážně končil atak úspěšným matem /nikoliv jako u těch nahoře slevomatem/ Soupeři propočítávání zajímavých obětí sežralo toliko času, že hrál už na minutě /Danek v pohodě cca 30/. Po poslední šponě od Dana a s možností věčného šachu unaveně nabízí remízu. 

    Jako poslední dohrával Jirka Pardy. Na první pohled neudělal žádnou zřetelnou chybu. Optickou plošinu Ladislav Vaněk /2184/ vyhodnotil správně, jako možný přechod do vítězné koncovky. Jirkovi nestabilní pěšci hlídáni jediným jezdcem proti hbitému střelci nakonec neměli šanci. Jiří bojoval jako lev a nedal svoji kůži zadarmo, ale nakonec musel kapitulovat. Není prohra jako prohra.

Týmová porážka byla možná krutá / 6 ½ : 1 ½ /, ale jinak pohoda v mužstvu velmi dobrá a veselá. Stejně tak i atmosféra v hrací místnosti díky pohodě a pohostinnosti domácích hráčů. Kromě manželek a bodů by se jinak horalové rozdali. Tak snad příště . . . Pozn., že se druhá osádka po cestě domů zastavila na Velkém sedle na malé pivko a Metaxu je nepodstatná

LM 02.03.2015