Na výlet do Krnova

V krásný slunečný den jsme opět ráno opustili své ženy a děti a jeli posunovat  dřevěné špalíčky po čtverečcích. Trochu jsem se ráno modlil, protože mě poslední dny zlobí auto a nechce se mu startovat, ale naštěstí odložilo stávku na následující den. V mém autě už si předem rezervoval místo Martin Mužík a Víťa Binar a protože pan Staněk už není nejmladší, rozhodl jsem, že ani jeho nenechám nasednout do auta k Leovi. Pavel Hromada se dokonce rozhodl, že pojede svým vozem. Vyrazili jsme tedy dle předpisů do Krnova. Leo nás dohnal v půlce cesty, a jelikož se udržel a až do cíle nás nepředjel, mohl se pochlubit překonáním několik let starého rekordu ve spotřebě paliva.

Letošní sezóna je s pohledu áčka poněkud nudnější, o postupu do krajského přeboru se rozhodlo už před polovinou soutěže a my si už jezdili k zápasům jen sbírat bodíky do skóre. Trochu béčku závidím jeho nervy drásající souboje, kde se tvrdě bojuje o každou půlku. Nám už v Krnově o nic nešlo, 2. místo jsme měli jisté a už několik kol je navíc jasné, že Bruntál nic nevypustí.

Krnov nastoupil ve standardní sestavě pouze bez své jedničky. Zápas vezmu postupně od první desky. Pavel Hromada přijel téměř na čas. Nestihl jsem chytnout, co to hráli za zahájení, jen že měl Pavel nějakou pohodovou pozici a spoustu tahů které prováděl s tempem a po chvilce pan Vlachopulos rezignoval.  Pokud ale Pavel vyhrál po chvilce, tak Martinovi stačila chvilka chvilky. V pravděpodobně nejkratší rezultativní partii sezóny se pan Daříček vzdal v 11. tahu, když zjistil, že sice získal kvalitu, ale už neunikne s dámou. Na třetí desce jsem měl po dlouhé době pohodovou partii. Pan Prokůpek nezvolil zrovna aktivní variantu v zahájení a já získal rychle černýma prostor i náskok ve vývinu. Navíc jsem v taktické přestřelce počítal o tah dál a získal kvalitu a závěr partie už jsem mohl lehce vyklusat. Michal proti panu Zemanovi opět spustil ze startu mohutnou ofenzívu a začal hladit soupeřova krále až do úplného vyhlazení. Luboš se prokousal do věžové koncovky s pěšcem více a dokázal, že ne všechny věžovky jsou remis. Leo se se svou oblíbenou soupeřkou moc nemazlil a zabral většinu šachovnice až přidušená Soňa Kubelová začala odevzdávat matroš.  Pan Staněk opět carlsenovsky vyčkal trpělivě na soupeřovu chybu a udržel 100% úspěšnost v letošní sezóně! Plácačku na kanárky si tentokrát vzal Víťa Binar, kterému se moc nepovedlo zahájení. Přesto mu ale vyšla taktická finta a dostal se do koncovky s pěšcem více, s páry věží a po jezdci na každé straně. Bohužel přehlédl hrozbu vidličky a ztratil kvalitu a tím i partii. Ale nevadí, už jsem se smířil s tím, že v závěru soutěže budeme vyhrávat „jen“ 7-1.

Na závěr bych rád jmenovitě poděkoval celému týmu. Pavlovi Hromadovi, že se přes svůj vzácný čas objevil v sestavách čtyř zápasů z toho dokonce v jednom venkovním a vše hladce vyhrál. Martinovi Mužíkovi za skvělé výsledky a hlavně za to že nastoupil ke všem zápasům na které jsem jej nominoval, aniž bych jej musel přemlouvat. Zvláště si vážím, že po večeru a noci strávené na plese jel svým autem na zápas do Vrbna.  Martinovi Pardymu, že byl ochoten nastoupit vždy, když jsem jej nutně potřeboval, držím palce na koníkovi. Vítu Paverovi, že měl trpělivost lepit sestavu ke každému zápasu a někdy to bylo dost na hraně.  Michalovi Solnému, zvláště za povedený závěr a za to, že vnášel do zápasů vzrušení a adrenalin svými časovými tísněmi. Jirkovi Pardymu, že si několikrát odskočil ze šichty a to i na venkovní zápas.  Lubošovi Kozákovi za stoprocentní výsledky, příští rok bych jen posunul v sestavě výš. Leo Müllerovi, že pravidelně dojížděl ze Sedla a vozil nás svým autem na zápasy, a i když občas zaspal, byl všude včas. Dodával do týmu dobrou náladu a občas sepsal i nějaký ten článek o zápase. Bohumírovi Lorenzovi Im Memoriam za obětavou práci pro tým i pro klub, hodně nám ve zbytku sezony chyběl a bude nám moc chybět i v budoucnu. Míši Gilíkové, že zkrášlila náš tým a navíc přidala spoustu bodíků. Doufám, že nám bude věrná i příští rok a případně ukecá na hostování i svého přítele.  Panu Staňkovi za to, že byl k dispozici vždy, když jsem ho potřeboval a navíc na svůj věk předvedl fantastický výkon, když vyhrál všechny své partie. Karlovi Hasíkovi, že vypomohl v  zápase, kde byl extrémní problém se sestavou i řidiči a navíc vyhrál. Lubomíru Havlíčkovi, že byl připraven v záloze a věřím, že i přesto, že když jsem ho potřeboval, měl už naplánovaný jiný program, pokud by mohl, určitě by nastoupil. Robertovi Vojvodíkovi, že když jsem nutně potřeboval,  odtrhl se od rodiny a dal k dispozici sebe i své auto. A na závěr Víťovi Binarovi, že ho přes jeho zdravotní problémy šachy baví, a je ochotný jet na každý zápas. Navíc výrazně pomohl hezkou výhrou v Hrabyni.