Jirka štěstí přináší

Včera k nám přijel nováček soutěže celek Ludgeřovic. Podle  jejich herního projevu mě překvapuje, že postoupili až letos, protože jejich herní síla je opravdu značná. Jako první jako již tradičně skončila naše Hoštická posila Pavel, který se se soupeřem moc nezdržoval a vrhl všechny těžké figury na soupeřova krále. Soupeř pod tlakem udělal chybu a přišel o celou věž. Pavlův výkon si zaslouží absolutorium, ale za jeho nemístnou poznámku, že se připravoval na bílé a hraje černými, mu snižuji hodnocení na 100 procent. Samozřejmě chyba byla na mé straně, že jsem neřekl o nehrajícím Martínkovi. Jako další partii dohrála  trápící se Katka, když obětovala figuru za pěšce s možností dobrání figury zpět, ale vloudila se chyba v propočtu a bylo po partii. Další nula na naše konto přišla v podání Vildy, kdy stál celkem pohodlně a měl lepší vyhlídky na bod než soupeř, ale přišla hrubka a už byl o figuru lehčí. Je celkem podivné, že jeho partie jsou někdy jako den a noc. Pak přišla remíza Petra Poláka, který měl opticky horší pozici při stejnobarevných střelcích a špatně postavených pěšcích na barvě soupeřova střelce. Naštěstí partii udržel  přes všemožnou snahu soupeře to otevřít jednou zde a pak onde. Pak prohrál zbytečně Petr Martínek, když se potvrdilo fotbalové pravidlo nedáš dostaneš. Petr podřídil svou taktiku na matu za každou cenu a nedocenil  možnost, že mu ten mat hrozí určitě, ale soupeři vůbec. To se potvrdilo a prohráváme o dva body. Jako další následovala remíza Jirky Pardyho, který soupeře mačkal jak se dalo, ale není od věci pozici otevřít a ne zavřít a zjistit, že se na soupeře už nikdy nemohu dostat. Pak jsem korigoval výsledek já, když jsem svého soupeře obtěžoval  volným f pěšcem a dvojici střelců. Soupeř chtěl partii zdramatizovat a obětoval kvalitu z možností vytvoření volného pěšce. Toho jsem si pohlídal a po pár tazích se soupeř vzdal. Jako poslední dohrávala další hoštická posila Jirka, který měl pěšce navíc při dámě a dvou věžích. Jirka to hrál celkem obstojně a donutil soupeře k výměnám, až byla pozice jen po jedné věži na obou stranách. Pak přišel Jirkův  povrchní tah, který by zahrála většina hráčů naší úrovně včetně mě, a šel na výměnu poslední věže s myšlenkou, že vyhraje na svého krajního pěšce. Byl tam problém, že soupeř při správné hře mohl udržet remízu za pomocí opozice. Tuto možnost k našemu štěstí nevyužil a tak jsme vydřeli bod s nováčkem soutěže. Je dobře, že Jirkovo štěstí není jen jeho, ale celého družstva. Máme druhý bod v boji o záchranu a podruhé pomohlo Jirkovo štěstí.

(Danek Jureček)