Jen snaha nestačila
V neděli jsme doma přivítali v posledním soutěžním utkání 11.kola okresního přeboru družstvo Ludgeřovic. Soupeř přijel oslaben o jejich nejlepšího hráče, ale nutno taky napsat, že naše družstvo taky nehrálo v nejlepší sestavě. V podstatě už o nic nešlo. Ludgeřovice měly jistý postup z druhého místa, protože Dolní Benešov postoupit nechtěl a my jsme už na bednu taky nemohli dosáhnout.
Soupeř byl i tak favoritem, opět přijeli ve velmi vyrovnané sestavě od první po poslední šachovnici.
Ale pojďme k samotnému zápasu. Kdyby Jarda Souček neprohrál, asi by si každý myslel, že utkání bylo domluveno. Nicméně alespoň od nás si každý chtěl zahrát a pokud možno co nejlépe.
Takže jak už jsem psal dříve, Jarda prohrál hned asi jako první, když přehlídl napadení věže a pak už to nemělo smysl hrát. Další partie byly podstatně vyrovnanější a těžko něco výrazně hodnotit. Luboš Havlíček po boji remizoval, pak skončil Monty a Jirka Pardy. Ten se mi zdál na prohru, když v zahájení ztratil pěšce a podle mě stál výrazně hůř. Soupeř ale výhodu nevyužil a Jirka postupně hru vyrovnal a urval půl bodíku. Remízou skončila partie taky Víti Binara, který hrál opět divočinu. Když já jsem byl ještě v zahájení někde v 8.tahu, on už šel se soupeřem do věžové koncovky. Soupeř měl 2 pěšce navíc, ale asi se nějak toho lekl, nebo co, protože je postupně opět odevzdal. V jednu chvíli mohl Víťa dávat věčný šach, ale jak sám říkal, hrál na výhru a pokračoval. Nakonec tedy nerozhodně. Danek na první desce taky ztrácel 2 pěšce, ale tomu ty oběti pomohly rozehrát figury a soupeř byl myslím nakonec rád za remízu. V té chvíli jsem hrál ještě já a tradiční maratónec Vilda, který asi nemá nikdy chuť jít na oběd. Konečně mohl hrát bílými a dokonale toho v zahájení využil. Soupeře ve střední hře drtil. V podstatě mu nehrála žádná figura, byl zatlačen do hluboké defenzivy. Já jsem měl taky soupeře, který hrál houževnatě a nad každým tahem dlouho přemýšlel. Oba jsme měli na hodinách kolem 20 minut do časové kontroly a odehraných sotva 20 tahů. Taky jsem nechtěl udělat chybu. Po docela zamotané pozici, kdy jsme se snažili oba získat jakoukoli výhodu ve středu pole, se soupeř nečekaně stáhl do defenzívy, místo aby vyměnil pár figur ve středu pole. Tím si odstavil černopolného střelce na f8, který bránil před králem pole g7. Ke králi směřovali oba moji střelci. Jen mi chybělo trochu více rozehrát figury tak, aby více hrozily. Jak jsem se soustředil na vylepšení pozice pro útok, trochu jsem podcenil souboj pěšců na dámském křídle. Když už bylo jasné, že jednoho prostě neubráním, tak jsem ho ani nebránil a opět jsem se snažil vylepšit postavení figur na šachovnici. V momentě, kdy se začínalo konečně bojovat, soupeř by si zřejmě vzal toho pěšce a já bych se snažil ubít ho mými aktivními figurami, přišel Danek, ať nabídnu remízu, protože věřil, že Vilda vyhraje. Tak jsem poslechl a soupeř ji přijal. Takže stále nám chyběl někdo, kdo by vyhrál a urvali bychom alespoň bod. No Vilda nakonec soupeře nepřetlačil, totálně zavřeli pozici a byla z toho další plichta.
Na závěr bych chtěl napsat, že to byl docela dobrý kolektivní výkon, možná tentokrát chybělo víc odvahy, nebo štěstí, nebo jsme tomu šli málo naproti. Každopádně bez alespoň jedné vyhrané partie se celý zápas vyhrát nedá a tak jsme prohráli 3,5 - 4,5.
Díky všem za odehranou sezónu, možná jsme skončili lépe, než si soupeři mysleli. Věřím, že v příštím roce opět budeme bojovat o příčky nejvyšší.